V lednu tohoto roku připravila naše společnost Vltava Sailing další plavbu po Britských panenských ostrovech. Ostrovy jsou známé hlavně kvůli nulovému zdanění, kdy jedinou podmínkou je, že vaše podnikání musí být mimo BVI. Souostroví tvoří přes 60 ostrovů, z toho 15 je stále obydlených. Naši klienti zvolili plavbu přímo z Tortoly. Na ostrovy lze doplout i ze Saint Martinu, což je plavba kolem 90Nm. My jsme na St. Martinu zůstali na přestup jeden den, což bylo velmi příjemné. Jméno hotelu Fantastic, bylo sice nadnesené, ale bydlení uspokojivé. Hotel měl i svůj bazén. Prošli jsme si pěknou zátoku Marigot Bay. Druhý den před přeletem na Tortolu jsme strávili pozorováním letadel u pláže s přistávací drahou. Bylo nevšední hledět si z očí do očí s překvapenými pasažéry letadel.
Odpoledne půlhodinový přelet na Beef Island a přejezd minibusem do maríny. Zde nás srdečně přivítali a protože se již stmívalo, check-in domluven na druhý den. Naše posádka devět námořníků plus kapitán budila na mole pozornost, snad tou žízní po cestě. Všimli si toho okolní katamarány, které druhý den končily. A tak nám předali přebytky alkoholu. Udělali jsme jim radost a obráceně. Celkem asi 15 lahví kořalky různých značek. Byl to vlastně takový večer družby s Rusy a Američany.
Ráno proběhl příjemný asi dvouhodinový briefing pro více lodí, které začínaly charter jako my. Pěkně připravená prezentace, zaměřená nejen na osvědčené restaurace, ale i nástrahy a zákazy na naší plavbě. Co je ale nepříjemné je poplatek za plavbu, permit, po BVI šest dolarů za osobu a den. Následný check-in, byl stejně kvalitní a srozumitelný. Technik ho provedl najednou pro celou posádku, což kapitán uvítal. Tím odpadly oblíbené výmluvy, já jsem to nevěděl, já to neumím atd. Zásobení lodi jsme nechali po obědě. Výborně zásobený supermarket s příznivými cenami. Proviant na první týden, s tím, že se sem v polovině plavby vrátíme doplnit zásoby, hlavně rumu a piv.
Náš katamarán Lagoon 450F byl perfektně připraven a během celé plavby nebylo téměř co opravovat či volat opraváře. Využívali jsme denně generátor, vodu jsme dobírali za dva týdny pouze dvakrát. Charterovka nám dala místní mobil, na kterém byly již nastavená čísla pro případnou pomoc a na které volat. Myslím, že toto je velice užitečná praxe. Stoky jsme vypouštěli jednu míli od břehu, jak bylo nařízeno. Elektrické WC fungovalo perfektně.
Konečně vyplouváme! Cílem je zátoka Cane Garden Bay na západní straně Tortoly. Tam má být jedna z nejkrásnějších pláží BVI. První dny foukal svěží východní pasát. V nárazech i 35 uzlů, s vyhovujícím směrem. Stání na bóji, poplatek 30 US dolarů, ostatně stejný jako po celých Britských panenských ostrovech. Průzkumem pevniny objevena čtyřista let stará destilérka Callwod’s Rum a hospoda Paradise se skotským pivem Brew Dog, s chutí tropického ovoce. Máme po něm hrůzný sny a dovídáme se od plavčíka Hrocha, že Skotsko je tak velký ostrov, až je to pevnina.
Druhý den dvouhodinová plavba na pirátský ostrov Jost Van Dyke s cílem najít v minulosti navštívený Ivan Stress Free Bar, což se podařilo. Leží na pěkné pláži v zátoce White Bay. Bohužel je stále v rekonstrukci. Nicméně na lodi jsme ten večer oslavili dvoje narozeniny. Tím jsme na vlastní oči viděli co napáchal hurikán Irma v roce 2017. Další škody i zničené jachty jsme pozorovali téměř všude. Dopoledne jsme navštívili deštný prales Sage Mountain se vzrostlými mahagony a cypřiši. Výlet nám samozřejmě propršel. I s pěknou smrští či tornádem. Odpoledne vyplouváme na Norman Island. Zjišťujeme neopravitelný zaseknutý výtah hlavní plachty a volíme návrat do mateřské maríny, kde problém odstraněn.
Po opravě vyrážíme na Norman Island, potápění na Pelican Island na The Indians, pěkné. Noc v The Bight. Stále fičí ke 30 uzlům, jsme dobře schovaný. Dopoledne ještě potápění na Caves a plavba na vedlejší Peter Island do zátoky Dead Man Bay, vítr se ustálil na standardní pasát o síle 15-20 Nm. V krásné zátoce jsou dva zničené resorty. Průzkum zdvořile vrácen, vstup povolen pouze na pláž. Noc na kotvě.
Míříme dále na severovýchod na Virgin Gordu. Ostrov má být královnou krásy BVI s luxusními resorty, který navštěvují američtí milionáři a filmové hvězdy. Cestou zastávka v jedné z mála marín na ostrovech ve Spanish Town. Doplňujeme naftu a vodu, ale plyn ani led zde nevedou. Jen supermarket. Dále plujeme do zátoky Biras Creek jižně u Bitter End. Místo zvolil kapitán jako úkryt před vytrvalými poryvy přes 35 uzlů. Stojíme zde dvě noci. Výprava na břeh opět slušně vykázána od hlídače zbytků resortu. Navštívíl nás žralok metr a půl dlouhý. K večeři rybář na lodi Jirka chytá konečně pořádnou rybu, tuňáka.
Původně měl kapitán namířeno dále na sever na ostrov Anegada, ale stále silný vítr s poryvy nás otáčí na jih. Na jihozápadním konci Virgin Gorda je národní mořský park The Baths. Propojený s vedlejší zátokou Devil’s Bay stezkou s jeskyní z granitových balvanů. Bohužel silný příboj s červenou vlajkou na pláži nám oznamuje, abychom opustili bóje na kterých jsme přivázáni. A konečný pokyn nám dává strážný člun, tak poslechneme. Odplouváme na Cooper Island do zátoky Manchioneel Bay. V zátoce spousta želv a velkých ryb. Na břehu objevujeme místní pivovar, který nabízí různé druhy piv, včetně piva na český způsob. Dá se pít i cena 5 dolarů vyhovuje. Nicméně do rána je loď vypita do sucha, vyvěšujeme vlajku stav nouze a míříme za záchranou na Beef Island, do Trellis Bay. Jsme na kotvě v blízkosti runwaye. Tuto skutečnost vyvažuje výborně zásobený market a přilehlé bary.
Rum a pivo doplněny, vítr se ztišil, a tak míříme na sever na korálový ostrov Anegadu. Pěkný sailing 25 Nm, náš poradce Zajíc dosahuje za kormidlem rychlosti 9,5 uzlů. Toto ho vyčerpá a příštích několik hodin jsme bez jeho rad. Ale jak říká zkušený kapitán, každá loď má svýho zajíce. Od charterovky máme zakázáno se přiblížit k ostrovu na méně než 3 míle. Jediná možnost je na jihozápadě ostrova, kde je vyznačený vjezd a je zde více jak 50 uvazovacích bójí. Na nás nevyšla, tak hážeme kotvu. Výsadek na ostrov se vydal na jezero Flamingo, ale žádnýho plaeňáka jsme neviděli. Pouze po celém ostrově rozházené jachty a auta po návštěvě Irmy. Ostrov je velmi nízký a proto účinek Irmy je devastující. Naštěstí je funkčních pět plážových barů, nabízející lobstery americkým turistům. Na potápění to není, špatná viditelnost, zvířený písek.
Ráno při vytahování kotvy vytáhneme ohromný kus mrtvého korálu, kterého se jen těžko zbavujeme. Hlavně ale nenápadně, ve výjezdu je slušný provoz. Kapitán nerad posádku chválí, ale teď dělá výjimku, korál vrácen moři. Obracíme na jih, tříhodinový příjemný sailing na Guana Island, zátoka White Bay. Potápění na reefu Monkey Pt. V noci lovíme ryby. Na návnadu nám bohužel skočí jeden a půl metru velký tarpon. O této rybičce se ví, že je nejbojovnější ryba naší planety. Ta se nám předvede několika metrovými výskoky z moře a utržením všeho. Ostrov je soukromý a vítají nás, jak je zvykem jen do výše přílivu. Ale co je katastrofa, že je loď opět vypita do sucha. Za bóji nás nikdo nezkasíroval, prvně a naposledy. Poslední den plavby ještě zastávka u Scrub Island, kde je výborné potápění na Diamond Reef. Na ostrově je báze s marínou. A už jenom návrat do domovský maríny,doplnit naftu a společná večeře u Číňanů. Volnomyšlenkářská část posádky se vydává na průzkum nočního života v Road Townu. Za vytrvalého deště jich pár najdeme ale bojíme se vstoupit. Paradoxně nám po návratu do baru v maríně taxikář sděluje, že nejlepší klub je míli vzdálený a jmenuje se Cristal. A pak padá ze stoličky, když mu kapitán ukáže na rameni jméno našeho katamaránu, rovněž Cristal. Svět je plný náhod.
Poslední den v poledne opouštíme loď. Před tím check-out proběhlo opět ve velmi přátelském formálním duchu. Technik se zeptal na závady, vyzkoušel elektrické pumpy, chod motorů a přístroje. Poděkoval a odešel. Tím skončila naše dvoutýdenní plavba po Britských Panenských ostrovech. Ostrovy svým charaterem, morfologií, florou jsou jiné, než jižnější karibské ostrovy Proto je nutné sem dorazit a objevovat
Vladimír Křepelka
Vltava sailing
