Po získaných zkušenostech s touto oblastí plavby jsme pro naše klienty zajistili před plavbou dvoudenní aklimatizaci na hotelu v centru Patongu a seznámení s prostředím tropického ostrova Phuket. Toto se opět velmi osvědčilo. Výlet na slonech, fotografování s tygry i prohlídka svatyň s Buddhy měla úspěch. Po dvou náročných dnech jsme se přesunuli do maríny Haven Phuket, kde na nás čekal katamarán Lagoon 46. Na začátek jsme pozvali i místní, aby nám pomohli s výběrem potravin na příští dva týdny. Dříve toto zajišťovala místní charterovka, ale už od toho upustila. Což ale nebyl žádný problém, nákup proběhl v několika supermarketech cestou do maríny. Jak bývá zvykem, když s nákupem dorazila skupina, vypadalo to, že přivážíme potravinovou pomoc hladovým domorodcům. Nakonec bylo jídla dost, ale piva a rumu se nedostávalo, což je také námořní tradice.
Kapitán se zástupcem mezitím převzali loď a vyřídili potřebné dokumenty, nezbytné k vyplutí, včetně hodinového briefingu od šéfa báze Francoise. Katamarán byl vybaven generátorem a nezbytným odsolovačem mořské vody. Samozřejmě tři ledničky s mrazáky, palubním grilem na plyn a vším potřebným vybavením. Na přání kuchyně ještě dokoupili rýžovar v nedalekém supermarketu. Ten jsme ale po týdnu přestali mít rádi a rýži jsme až domů také už nechtěli vidět. Holt thajská kuchyně je výborná, ale rýži jsme nahradili po zbytek plavby brambory a nudlemi.
Je neděle a my vyplouváme na dvoutýdenní plavbu po Andamanském moři, přesněji rozlehlém Phuketském zálivu. Prvním navštíveným ostrovem je Ko Phanak, známý specifickými útvary hongy s jeskyněmi. Míjíme i známý ostrov Jamese Bonda. Kotvu házíme u ostrova Ko Hong. Hongy jsou jezera mezi skalními útvary, jejichž střed se propadl.
Další den míříme dál na sever s výškou vody pod kýlem mezi 2 – 3 metry a navíc zakalenou vtékajícími řekami do zálivu. Navštívíme Sea Gypsy Village , která ale není pravá cikánská vesnice, ta je na jihu Phuketu. Tuto vesnici na pilotech a trámech si vystavěli muslimští rybáři. Mají zde nejen krásnou mešitu, ale i fotbalové hřiště, školu a samozřejmě pro návštěvníky z pevniny mnoho rybářských restaurací. Ale je zde i možné doplnit zásoby zeleniny a koupit suvenýry. Stát musíme na kotvě, asi půl míle od břehu, ale ochotní taxikáři vás převezou na longtailech. Na noc přejíždíme na Ko Hong.
Po výletu po ostrově plujeme dále na jihovýchod do Krabi. Vítr nám přeje, vytahujeme obě plachty a po komplikovaném vjezdu do maríny se uvazujeme k molu. Je to vlastně jediná marína v celé oblasti plavby. Je to moderní marína s možností připojení na elektriku a dobrání vody. Trochu se kazí počasí, tak zde zůstáváme déle, než jsme plánovali. Ze zpráv se dovídáme, že nedaleko od nás, asi 3 míle, potopili borci katamarán, všichni přežili. Při celodenním výletu po pevnině ti nejodvážnější z posádky vystoupali 1260 schodů k soše Buddhy. Za marínu jsme zaplatili necelé dva tisíce korun, včetně spotřebované elektřiny a vody.
Dále plujeme směrem na jih, moře se stává průzračnější a nabývá správných odstínů modré barvy. Cílem je souostroví Phi Phi s největším ostrovem Ko Phi Phi Don. Ostrov byl téměř celý zničen čtyřicetimetrovou vlnami tsunami v roce 2004. Tento vyhlášený ostrov je v současnosti mekkou mladých lidí, spíše baťůžkářů z celého světa. Ostrov byl těžce zasažen tsunami, zahynulo tenkrát mnoho lidí. Došlo k tomu, že se v nejužším místě ostrova potkali dvě vlny tsunami, jedna z jihu, druhá ze severu. Byl zde i mnoho let výzmaný pomník na tuto událost, ale kvůli turismu ho raději odstranili. Kotvení je možné pouze na bójích a nám se podařilo již za soumraku najít volnou bóji na severní straně ostrova, kde jsme zůstali na noc. Na samotný ostrov Don je možné se dostat pouze z jižního zálivu, kde jsou i vázací bóje. Samotná návštěva ostrova je nezapomenutelný zážitek a ukázka, jak si mládež dnešního světa představuje relaxaci a svobodu. Velice hlasitá hudba se na vás valí ze všech stran a vše končí na pláži, kde je vše dovoleno a nic nekončí, ohně planou a vše je dovoleno. Dalo mi velkou práci dostat posádku zpět na klidné vlny.
V místě je nutné připlout na Monkey Beach a pozdravit rozjívené makaky, škádlící turisty pod dohledem pěti dozorců. Posádku jsem poučil a tak nám nic neukradli, myslím ty opičky. Plujeme ale dál navštívit slavnou pláž Maya Bay, kde se koupal a točil film Pláž jakýsi Leopardo di Cardio. Pláž jsme viděli, slavného herce nikoliv. Cílem dnes je doplout na Ko Lanta Yai do zátoky Hat Kan Tiang s krásnou pláží a přívětivou restaurací pro přilehlý pětihvězdičkový resort Pimilai, ale i jachtaři jsou zde vítáni na skvělou večeři.
Brzy ráno vyplouváme dále jižním směrem, na 25 Nm vzdálený klenot naší dobrodružné výpravy. Možná i highlight celého regionu. Jedná se o souostroví třech větších ostrovů, z nichž největší je Koh Muk. Ostrovy ještě před sto lety patřili pod Malajsii, ležící málo jižněji. Uprostřed ostrova Muk je ohromný hong, proláklina vyplněná mořem a písčitou pláží, se skálami přes 60 metrů. Dostat se ale sem je lehce obtížné, musíte sem doplavat skrz 80metrů tmavou jeskyni s čelovkami a bezpečněji se záchrannými vestami. Ale určitě to stojí za tu námahu. Každému to nedoporučuji, proudy, tma a členitost jeskyně není pro každého. Místo se jmenuje Tham Morokot a jeskyně Emerald Cave. Před jeskyní je pár mooringových bójí a na jedné z nich jsme strávili romantickou noc, jestli je něco takového možné mezi osmi opuštěnými chlapy.
Dnes otáčíme zpět na sever, na východní stranu Ko Lanta Yai. Ráno ještě platíme rangerům poplatek za národní park, 200 bathů za osobu. Ještě jsem se nezmínil, že díky zkušeným rybářům v posádce se nám dařilo nachytat spoustu ryba od tuňáků, makrely, indickou jehlici a další. Na východní straně ostrova u ostrova Ko Po jsme hodili kotvu a longtailem dopluli do Old Town Lanta. Je to výletní místo, zastávka pro mnoho lodí s výbornými rybími restauracemi, obchůdky a suvenýry. Plujeme dál na západní stranu ostrova. Nacházíme chráněnou zátoku Klong Dao a uvazujeme se k bóji. V noci během odlivu se k nám nebezpečně tlačí jachta z resortu, uvázaná velmi volně na bóji. Kapitán velí opustit místo, vyhledáme lepší, kde v noci házíme kotvu a jsme v klidu. Nedošlo k žádnému incidentu, ani k dotyku, jak se nám snažili ráno vysvětlit hlídači lodí.
Noc bez problémů a vyrážíme na sever na 30Nm vzdálené souostroví Koh Dam, známé jako Chicken Islands. Toto získalo za podobnost skály na jihu ostrova ve tvaru kuřecí hlavičky. Jedná se o další z ikonických oblastí Phuketského zálivu. Uvazujeme se na jednu ze čtyř volných bójí mezi největšími ostrovy Koh Dam Hok a Koh Dam Khwan. Ty spojuje podmořská písčitá šíje, po které lze přejít, ale pouze za odlivu. Toto hlídají rangeři. Na obou jsou kiosky s občerstvením, neboť sem lodě odpoledne přivážejí turisty na nezapomenutelný západ slunce, samozřejmě zpoplatněný.
Opouštíme kouzelné přenocování a míříme na západ k ostrovu Ko Yao Yai. Ten obeplouváme z jihu a na západní straně u ostrova Ko Khai Nai u resortu Elixír kotvíme. Odpoledne si posádka půjčuje skútry a obhlíží ostrov a místní restaurace. Překvapivě se vrací všichni nepoškození a dokonce i motorky vracejí pojízdné.
Nadešel poslední den plavby a nám zbývá uplout posledních 25 Nm do domovské maríny Haven Phuket. Kapitán volí plavbu mezi východní stranou Phuketu a četnými ostrůvky podél pobřeží. Hned první zaujme posádku. Kromě úžasných pláží je zde v moři u břehu Pearl farm. Obchod s perlami přímo zde naštěstí už není. Je pouze v obchodě, který je nedaleko naší maríny. Tam se pozdě odpoledne vrhají naši odvážní „lovci perel“ a kupují odpustky svým drahým, které si ty perly, dle mínění kapitána, si určitě i zaslouží. Do maríny vplouváme načas, posádka spěchá za perlami a kapitán s Martinem předává katamarán. Po dlouhé době probíhá vrácení lodě bez problémů. Ostatně během plavby vše fungovalo jak mělo, nic jsme nerozbili ani neztratili. Složená kauce obratem vrácena. Lovci perel se vrátili z úspěšného lovu a na závěrečné společné večeři pochlebují kapitánovi, že to byla jejich nejhezčí dovolená v životě, zatím. To netuší, jaké plavby je ještě čekají.
Ráno opouštíme loď, v kuchyni zbývají kilogramy rýže a dalších věcí na další plavbu. Za jásotu uklízeček skáčeme na molo a jedeme na letiště a odlétáme do Bangkoku.
Tím končí jachtařská část expedice. V Bangkoku společná prohlídka fascinujících chrámů, stovky Buddhů, nejen stojících, sedících, ale i jednoho ležícího. I plavbu kanály jsme stihli. A to vše, kdy byla teplota ve stínu 37°. Zbývající dva dny ve městě se již naštěstí ochladilo na 30°, což se dalo vydržet. Každý si našel v těchto dnech zaslouženého volna od kapitána svého koníčka či zálibu. Druhý den na prohlídku dalších úžasných chrámů se přihlásil z posádky už jen Robin. Asi ho pro mne posádka vylosovala. Několik členů se nechalo potetovat s vysvětlením, že to je levnější, jak u nás. Někteří projížděli s tuk tukem město křížem krážem Pětašedesátiletý Jirka si dokonce stihnul nechat ušít společenské šaty do tanečních včetně košile a kravaty. I při jeho prostornější postavě to vše stačili ušít za rekordních 5 hodin. Bydleli jsme v hotelu přímo na pěší zóně s bazénem na střeše. Zde jsme se každé odpoledne scházeli u baru a vyměňovali zážitky z desetimiliónového velkoměsta. A že jich bylo. Ale o tom až příště.
Vladimír Křepelka kapitán, Vltava Sailing
Leden 2025
